Kočár štěstí

1. října 2016 v 21:17 | PineappleGirl |  Články
Stmívá se, a já sama nočním městem bloudím. S loučí v mých rukou, svítím si na cestu. Jednou, až zdolám můj cíl, bude vše, jak mělo by to být.V temnotě slýchám jen dva hlasy. Dupot koní, a kočího. Asi. ,,Slečno? Co tak sama?" - zeptá se mě z kočáru dáma. Podívá se na koně, kočího, a zpět na mně. Vyzvě mně, ať nastoupím. Slyším povel ,,Jedeme!!". Pak ocitám se v mdlobách, z té krásy. Královniny krásy. Ta žena s laskavým srdcem z kočáru. Před týdnem osvobodila svět z požáru. Kam ten svět spěl? Do války. Do daleké a nebezpečné třetí války, nejspíš věčné. Kdosi mi dal napít vody, pak mne položil do měkkého lůžka. Tohle bude možná služka. ,,Dobrý den, slečno. V zemi ještě není úplně bezpečno" Řekne mi služka a sesedne z lůžka. Přijde ke mne královna. Hned vstávám. Zarazí mě. ,,Přeci dámě, já musím se poklonit" zavrtí hlavou a usměje se. ,,Nikomu nesmíte kde jste byla říkat. Nikdo se to nesmí dozvědět!" Nejdřív na mně výhružně koukla, potom začala vyprávět. Když byla malá, obdivovala jaký čin může člověk dokázat. Potom se stala jako jedna z mála královnou, které patří svět. Když příběh dopověděla, pravila že týden musím zůstat. Potom budu muset zdolat i Mount Everest

Díky za to, že to vůbec někdo čte
Prosím nekopírujte to bez odkazu a nepřivlastňujte si texty. Myslím, že tyto drobné práce se mi budou ještě hodit ;)
Díky Pineapples <3
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Ti moje články?

Ano 48.3% (14)
Víc je propracuj a budou fajn! 17.2% (5)
Nic moc 6.9% (2)
Nečetl/a jsem všechny ale jinak super 3.4% (1)
Ne -_- 24.1% (7)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama